top of page
Besuchen Sie einen der Naturparks
Naturparks Böhmischer Wald und Böhmerwald
Foto: Archiv Region Chodsko
Natur Natur
Wälder mit ihren Tümpeln, Bächen, Feuchtgebieten und Hügeln, die sich nach ihren eigenen Gesetzen zu einer ungebändigten Waldwildnis entwickeln. Hier leben seltene Tiere wie der Luchs, der Fischotter und das Kampfläuferhuhn.
Ziel der Einrichtung von Naturparks ist es, die ursprünglichen Teile der Landschaft als Naturerbe für künftige Generationen zu erhalten. In den Naturparks soll sich die Natur in ihrer ursprünglichen Dynamik ohne Eingriffe des Menschen entfalten. Sie bieten den Besuchern die Möglichkeit, eine vom Menschen nahezu unberührte Natur zu erleben und den natürlichen Verlauf ihrer Entwicklung kennen zu lernen. Besuchen Sie einen Naturpark und entdecken Sie den Reichtum der einzigartigen Natur, die die Vielfalt der Grenzlandschaft vereint. Naturparks eignen sich auch für Familien mit Kindern oder für diejenigen, die Ruhe und eine Pause von der Hektik der Stadt suchen. Hier kann man seine freien Tage mit einer längeren Wanderung oder einem kurzen Spaziergang verbringen, an den örtlichen Teichen faulenzen oder einen der Radwege wählen, die die Besucher durch die malerischen Winkel der hiesigen Natur führen. Ein Besuch in einem der Naturparks kann abwechslungsreich und erlebnisreich sein.
Přírodní park Zelenov
Unikátní středověká rybniční soustava
Přírodní park Sedmihoří
Jeden z geologicky nejpřitažlivějších přírodních celků u nás
Chráněná krajinná Oblast Český les
Neporušená a divoká příhraniční příroda
Potok Zubřina
Zubřina meandruje lučinatou krajinou, úzkým, často zarostlým korytem.
Zubřina je pravostranný přítok řeky Radbuzy v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Délka říčky činí 33,2 km. Plocha povodí měří 213,7 km². Říčka pramení západně od obce Pelechy v nadmořské výšce 552 m. Nejprve teče na severozápad k Pasečnici, kde zadržuje její vody Pasečnický rybník. Od hráze rybníka směřuje tok na sever, protéká přírodním parkem Zelenov.
Zubřina je pravostranný přítok řeky Radbuzy v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Délka říčky činí 33,2 km. Plocha povodí měří 213,7 km². Říčka pramení západně od obce Pelechy v nadmořské výšce 552 m. Nejprve teče na severozápad k Pasečnici, kde zadržuje její vody Pasečnický rybník. Od hráze rybníka směřuje tok na sever, protéká přírodním parkem Zelenov.
Vodní svět na Kolmu
Naučná stezka Vodní svět s pozorování bobrů v Českém lese.
Chráněným bobrům a dalším živočichům je věnována naučná stezka Vodní svět v CHKO Český les. Zároveň přibližuje jedinečný vodní ekosystém dlouhodobě nevyužívaných vodních nádrží Na Kolmu u Lesné na Tachovsku.
Když přijdete na Kolm otevře se před vámi soustava lesních rybníčků, na jejichž břehu stojí zbytky panského dvora. Lidé zde žili stovky let a díky jejich činnosti toto místo vzniklo. Nyní si ho příroda bere zpět. Kolm byl obydlený dlouhá století. Zdejší skelmistři v místní huti dodávali skleněné okenní čočky třeba pro tachovský kostel. Postupem času se ze sklářské osady stal panský dvůr s několika chalupami. Políčka zde byla bohužel neúrodná a tak se Kolm začal opět zalesňovat a dvůr sloužil jen lesním dělníkům. Na začátku 20. století zde baron Jan Širtingár (poslední majitel Lesné) nechal vystavět soustavu rybníků pro chov pstruhů. 2. světová válka však lidi z těchto míst vyhnala a příroda si začala brát zpět co jí člověk vzal. Neobhospodařované rybníky začaly zarůstat osikou, vrbou a staly se útočištěm vzácných obojživelníků. Díky tomu se staly přirozenou součástí divoké příhraniční krajiny. Nakonec si sem našel cestu i náš největší hlodavec - bobr evropský.
Na Kolmu se usídlila bobří rodina v roce 2005 a od té doby zde žije ve velkém vodním hradu, který si vystavěla na jednom z rybníků. Když se posadíte do pozorovatelny a budete tiše vyčkávat, dost možná bobry spatříte i vy. K bobří stezce se nejlépe dostanete pěšky z obce Lesná po modré a žluté turistické značce. Cesta je z centra obce dlouhá cca 4 kilometry a může být pro děti náročná. Po trase se navíc díky informačním tabulím dozvíte něco historii místních skláren, brusíren a leštíren.
Chráněným bobrům a dalším živočichům je věnována naučná stezka Vodní svět v CHKO Český les. Zároveň přibližuje jedinečný vodní ekosystém dlouhodobě nevyužívaných vodních nádrží Na Kolmu u Lesné na Tachovsku.
Když přijdete na Kolm otevře se před vámi soustava lesních rybníčků, na jejichž břehu stojí zbytky panského dvora. Lidé zde žili stovky let a díky jejich činnosti toto místo vzniklo. Nyní si ho příroda bere zpět. Kolm byl obydlený dlouhá století. Zdejší skelmistři v místní huti dodávali skleněné okenní čočky třeba pro tachovský kostel. Postupem času se ze sklářské osady stal panský dvůr s několika chalupami. Políčka zde byla bohužel neúrodná a tak se Kolm začal opět zalesňovat a dvůr sloužil jen lesním dělníkům. Na začátku 20. století zde baron Jan Širtingár (poslední majitel Lesné) nechal vystavět soustavu rybníků pro chov pstruhů. 2. světová válka však lidi z těchto míst vyhnala a příroda si začala brát zpět co jí člověk vzal. Neobhospodařované rybníky začaly zarůstat osikou, vrbou a staly se útočištěm vzácných obojživelníků. Díky tomu se staly přirozenou součástí divoké příhraniční krajiny. Nakonec si sem našel cestu i náš největší hlodavec - bobr evropský.
Na Kolmu se usídlila bobří rodina v roce 2005 a od té doby zde žije ve velkém vodním hradu, který si vystavěla na jednom z rybníků. Když se posadíte do pozorovatelny a budete tiše vyčkávat, dost možná bobry spatříte i vy. K bobří stezce se nejlépe dostanete pěšky z obce Lesná po modré a žluté turistické značce. Cesta je z centra obce dlouhá cca 4 kilometry a může být pro děti náročná. Po trase se navíc díky informačním tabulím dozvíte něco historii místních skláren, brusíren a leštíren.
Lesní rašeliniště Podkovák
Naučná stezka rašeliništěm Podkovák
V Chráněné krajinné oblasti Český les je zpřístupněno vzácné rašeliniště Podkovák. Přírodní rezervace Podkovák je maloplošným zvláště chráněným územím nacházejícím se na jihozápadním svahu vrchu Podkovák přibližně 2,5 km od obce Lesná v Kateřinské kotlině, okres Tachov.
Rezervace má rozlohu 5,63 hektaru a nachází se v plochém sedle v nadmořské výšce 705-710 metrů nad mořem. Nejsnáze se k ní dostaneme po jiné okružní naučné stezce po okolí Lesné. Vyvrcholením stezky je zastřešená plošina s výhledem na několik drobných menších jezírek obklopených typickou vegetací. Stezka je doplněna několika informačními tabulemi, které seznamují s místní florou a faunou a zároveň návštěvníka poučí, co to vlastně rašeliniště je. Povalový chodník naučné stezky vás zavede do blatkového boru se vzácnými druhy rostlin, spatřit zde můžete například kyhanku sivolistou, šichu černou, klikvu bahenní i masožravou rosnatku okrouhlolistou. Na informačních panelech se můžete dozvědět zajímavé informace o životě v rašeliništi, prohlédnout si unikátní fotografie, nebo se inspirovat pro výlety na další zpřístupněná rašeliniště na Šumavě a ve Slavkovském lese. Trasa končí zastřešeným odpočívadlem s vyhlídkou na rašelinná jezírka.
V Chráněné krajinné oblasti Český les je zpřístupněno vzácné rašeliniště Podkovák. Přírodní rezervace Podkovák je maloplošným zvláště chráněným územím nacházejícím se na jihozápadním svahu vrchu Podkovák přibližně 2,5 km od obce Lesná v Kateřinské kotlině, okres Tachov.
Rezervace má rozlohu 5,63 hektaru a nachází se v plochém sedle v nadmořské výšce 705-710 metrů nad mořem. Nejsnáze se k ní dostaneme po jiné okružní naučné stezce po okolí Lesné. Vyvrcholením stezky je zastřešená plošina s výhledem na několik drobných menších jezírek obklopených typickou vegetací. Stezka je doplněna několika informačními tabulemi, které seznamují s místní florou a faunou a zároveň návštěvníka poučí, co to vlastně rašeliniště je. Povalový chodník naučné stezky vás zavede do blatkového boru se vzácnými druhy rostlin, spatřit zde můžete například kyhanku sivolistou, šichu černou, klikvu bahenní i masožravou rosnatku okrouhlolistou. Na informačních panelech se můžete dozvědět zajímavé informace o životě v rašeliništi, prohlédnout si unikátní fotografie, nebo se inspirovat pro výlety na další zpřístupněná rašeliniště na Šumavě a ve Slavkovském lese. Trasa končí zastřešeným odpočívadlem s vyhlídkou na rašelinná jezírka.
Die Tierwelt des Böhmischer Wald hat einen typischen mitteleuropäischen Charakter, es gibt Mittelgebirgs- und Vorgebirgstiere der unteren Waldzone.
Die Vögel hier sind der auffälligste, vielfältigste und lauteste Teil der Natur, der den Menschen seit jeher fasziniert. Vielleicht liegt es daran, dass sie so leicht zu beobachten sind.
Wenn der Frühling kommt, erblühen die hiesigen Wiesen und Wälder in voller Pracht.
Ruhe und Frieden, wo man nicht allein ist
Foto: Archiv Region Chodsko
Ein Naturpark ist kein isoliertes Gebilde, sondern bleibt immer ein Teil der Region
Wie man sich auf eine Wanderung vorbereitet und die Risiken nicht unterschätzt
Auf zum Sumava - Böhmerwald
Foto: Archiv Region Chodsko
Naturparks Böhmerwald
Er umfasst die schönsten, höchsten und wertvollsten Teile dieses Gebirgszuges. Er erstreckt sich in einem relativ schmalen, aber fast 70 km langen Gürtel entlang der deutschen und österreichischen Grenze von Zelezna Ruda (Markt Eisenstein) bis Zadni Zvonkova. Er bildet den Kern des Böhmerwaldes und entstand durch Abtrennung der wertvollsten Gebiete aus dem ursprünglichen großen Landschaftsschutzgebiet Böhmerwald.
Turistika na území NP a CHKO
Příslušné zákony a vyhlášky stanoví také stupně ochrany pro každou kategorii - co je anebo není dovoleno apod. Běžný, odpovědně a k přírodě ohleduplně se chovající turista si však nemusí dělat žádné velké starosti s pohybem v národních parcích a chráněných krajinných oblastech. Přesto jsou zde v NP a CHKO omezení , vztahující se na návštěvníky. (Naprostá většina omezení se totiž týká hlavně stavebnictví, lesnictví, myslivosti, rybářství a různého podnikání.) Turisté rekreanti tedy na území NP a CHKO nesmějí pouze:
a) tábořit a rozdělávat oheň mimo místa k tomu vyhrazená se souhlasem orgánů ochrany přírody; vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace;
c) pořádat hromadné sportovní, turistické a jiné veřejné akce mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánů ochrany přírody;
d) provozovat horolezectví, paragliding a jízdu na kole mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánů .hrany přírody;
c) sbírat rostliny (kromě lesních plodů), odchytávat živočichy a měnit dochované přírodní prostředí. Zvláštní ustanovení platí navíc pro I. zóny NP a CHKO. Zde je povolen pohyb návštěvníků pouze po značených turistických trasách, vstup do terénu mimo tyto komunikace je zakázán.
a) tábořit a rozdělávat oheň mimo místa k tomu vyhrazená se souhlasem orgánů ochrany přírody; vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace;
c) pořádat hromadné sportovní, turistické a jiné veřejné akce mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánů ochrany přírody;
d) provozovat horolezectví, paragliding a jízdu na kole mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánů .hrany přírody;
c) sbírat rostliny (kromě lesních plodů), odchytávat živočichy a měnit dochované přírodní prostředí. Zvláštní ustanovení platí navíc pro I. zóny NP a CHKO. Zde je povolen pohyb návštěvníků pouze po značených turistických trasách, vstup do terénu mimo tyto komunikace je zakázán.
Národní park Šumava
Od r. 1990 se území Šumava, NP Bayerischer Wald i CHKO Šumava stala součástí celosvětové sítě biosférických rezervací UNESCO. Celé území NP náleží ke geomorfologickému celku Šumava, a t od SZ k JV k podcelkům železnorudská hornatina, Šumavské pláně a Trojmezenská hornatina. Pohoří Šumava vytvářejí vzhledem k jeho stáří především metamorfované (přeměněné) horniny, zvláště ruly a svory, a hlubinné vyvřeliny, především žuly. Šumava je kra vyzdvižená nad okolní krajinu v době alpinského vrásnění. Zatímco směrem k Dunaji klesá mírně příkře, na naše území je pokles pozvolnější. Povrch Šumavy byl po dlouhá geologická období zarovnáván na parovinu, jejím nejrozsáhlejším zbytkem jsou Šumavské pláně, nejrozsáhlejší gemorfologická jednotka pohoří. Horské hřbety, které z ní vybíhají k SZ a JV, jsou členitější a mají větší výškové rozdíly. Na jejich vzniku se podílela zejména zvýšená eroze vodních toků v obdob třetihorních zdvihů, která vymodelovala údolí a horské vrcholy. Povrch do dnešní podoby dotvořilo silné ochlazení ve starších čtvrtohorách. Vznikly menší karové ledovce a mrazové zvětrávání způsobilo ve vyšších polohách vznik vrcholových skalisek, mrazových srubů a srázů, balvanových moří a jiných tvarů reliéfu. Celkově má Šumava středohorský ráz bez velkých výškových rozdílů, převážně s oblými vrcholy. Chladnější a vlhčí podnebí ovlivnilo vznik četných rašelinišť, která nesou místní označení slatě. Celé pohoří pokryl souvislý komplex lesů, který dlouho tvořil těžko prostupnou hranici Čech. Počínaje 17 stoletím byl přirozený lesní porost, v němž se střídal smrk s jedlí, bukem a javorem, nahrazován smrkovými monokulturami, sic rychle rostoucími, ale snadno zranitelnými přemnožením kůrovce bekyně mnišky, a větrnými nárazy. Původní skladba lesa se zachovala jen v odlehlých místech.
Šumava byla osídlována poměrně pozdě. České obyvatelstvo se usadilo hlavně v jejím podhůří, zatímco vyšší části pohoří zalidnili němečtí kolonisté. Velké změny v přirozeném vývoji nastaly po 2. světové válce. Německé obyvatelstvo bylo odsunuto a obce se vylidnily. Po r. 1948 komunistický režim spustil "železnou oponu" — téměř celá Šumava se změnila na pohraniční pásmo nepřistupné civilním osobám. Zbylé obyvatelstvo bylo z centrálních částí Šumavy vystěhováno, opuštěné vesnice srovnány se zemí a z jádra Šumavy se stala zcela neobydlená oblast. Úplné uzavření nejcennějších částí pohoří mělo dvojznačný efekt. Na jedné straně se zde zastavil normální život včetně turistického ruchu, na druhé straně nepopulární uzavření paradoxně ochránilo přírodu před nepřeznivými vlivy lidských činností. I proto se zde zachovaly poměrně nedotčené části přírody, které přispěly k vyhlášení NP Šumava. Jeho hlavním posláním je především zachování charakteristického vzhledu celé krajiny, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a zachování či obnova samořídících funkcí přioidních systémů. Kromě toho NP plní funkce vědecké a výchovné a zajišťuje rozumné využití pro turistiku a rekreaci. Plocha NP Šumava je z hlediska ochrany přírody rozdělena na 3 zóny, v nichž platí přísná ochrana rostlinných a živočišných společenstev i celkového krajinného rázu. Nejcennější části jsou zahrnuty do 1, zóny, kde by měla být příroda ponechána přirozenému vývoji bez zásahů člověka. Pohyb návštěvníků je zde povolen jen po turisticky značených cestách. Turisticky jsou nejznámější PP Jezerní slať, PP Povydří, PP Pramen Vltavy, ale i další.
Šumava byla osídlována poměrně pozdě. České obyvatelstvo se usadilo hlavně v jejím podhůří, zatímco vyšší části pohoří zalidnili němečtí kolonisté. Velké změny v přirozeném vývoji nastaly po 2. světové válce. Německé obyvatelstvo bylo odsunuto a obce se vylidnily. Po r. 1948 komunistický režim spustil "železnou oponu" — téměř celá Šumava se změnila na pohraniční pásmo nepřistupné civilním osobám. Zbylé obyvatelstvo bylo z centrálních částí Šumavy vystěhováno, opuštěné vesnice srovnány se zemí a z jádra Šumavy se stala zcela neobydlená oblast. Úplné uzavření nejcennějších částí pohoří mělo dvojznačný efekt. Na jedné straně se zde zastavil normální život včetně turistického ruchu, na druhé straně nepopulární uzavření paradoxně ochránilo přírodu před nepřeznivými vlivy lidských činností. I proto se zde zachovaly poměrně nedotčené části přírody, které přispěly k vyhlášení NP Šumava. Jeho hlavním posláním je především zachování charakteristického vzhledu celé krajiny, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a zachování či obnova samořídících funkcí přioidních systémů. Kromě toho NP plní funkce vědecké a výchovné a zajišťuje rozumné využití pro turistiku a rekreaci. Plocha NP Šumava je z hlediska ochrany přírody rozdělena na 3 zóny, v nichž platí přísná ochrana rostlinných a živočišných společenstev i celkového krajinného rázu. Nejcennější části jsou zahrnuty do 1, zóny, kde by měla být příroda ponechána přirozenému vývoji bez zásahů člověka. Pohyb návštěvníků je zde povolen jen po turisticky značených cestách. Turisticky jsou nejznámější PP Jezerní slať, PP Povydří, PP Pramen Vltavy, ale i další.
Kategorie chráněných území přírody
Stejně jako ve všech vyspělých státech světa, i v České republice platí určitá zákonná ustanovení na ochranu přírodních a krajinných hodnot. Pojďme se podívat na stručný výklad základních pojmů:
1. Národní park (krátce NP) je rozsáhlé území, jehož značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž neživá příroda, rostliny i živočichové mají mimořádný vědecký a výchovný význam v mezinárodním či národním měřítku. Vyhlašuje se zákonem schváleným oběma komorami Parlamentu ČR. V terénu jsou na přístupových cestách označeny zelenými tabulemi s velkým státním znakem a nápisem Národní park (a názvem).
2. Chráněná krajinná oblast (krátce CHKO) je rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky utvářeným reliéfem, s významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, popř. s dochovanými památkami historického osídlení (např. lidovou architekturou — roubená stavení apod.). CHKO jsou vyhlašovány nařízením vlády. V terénu jsou na přístupových místech označeny zelenými tabulemi a nápisem Chráněná krajinná oblast (a názvem).
3. Národní přírodní rezervace (krátce NPR) je menší území mimořádných přírodních hodnot, kde na typický reliéf a typickou geologickou stavbu jsou vázány ekosystémy význačné nebo unikátní v národním, popř. mezinárodním měřítku. Území v této kategorii vyhlašuje Ministerstvo životního prostředí. V terénu jsou na přístupových cestách označeny zelenou tabulí s velkým státním znakem a nápisem Národní přírodní rezervace. Hranice jsou vyznačeny dvěma červenými pruhy o šířce 5 cm oddělené 5 cm širokou mezerou na stromech, sloupcích apod. po obvodu chráněného území, zpravidla jen v místech lomu nebo ohybu této hranice.
4. Přírodní rezervace (krátce PR) je menší území se soustředěním přírodních hodnot s ekosystémy typickými a významnými pro danou geografickou oblast. Území v této kategorii vyhlašuje příslušný krajský úřad nebo správa CHKO v oblasti své působnosti. V terénu jsou na přístupových místech označeny zelenou tabulí s malým státním znakem a nápisem Přírodní rezervace. Hranice jsou po obvodu vyznačeny stejně jako u NPR.
5. Národní přírodní památka (krátce NPP) je přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický nebo geomorfologický výtvor, naleziště nerostů, zkamenělin nebo vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů v částech ekosystémů, s národním i mezinárodním eko-logickým, vědeckým či estetickým významem. Území v kategorii národní vyhlašuje Ministerstvo životního prostředí ČR. V terénu jsou na přístupových cestách vyznačeny zelenou tabulí s velkým státním znakem a nápisem Národní přírodní památka. Hranice jsou po obvodu vyznačeny stejně jako u NPR.
6. Přírodní památka (krátce PP) je přírodní útvar zpravidla menší rozlohy (výjimečně na území NP nebo CHKO i velké rozlohy), zejména geologický nebo geomorfologický výtvor či naleziště vzácných přírodnin v částech ekosystémů s místním ekologickým, vědeckým nebo estetickým významem. Území v této kategorii vyhlašuje krajský úřad nebo správa CHKO v obvodu své působnosti. V terénu jsou PP vyznačeny Zelenou tabulí s malým státním znakem a nápisem Přírodní památka. Hranice jsou vyznačeny stejně jako u NPR.
1. Národní park (krátce NP) je rozsáhlé území, jehož značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž neživá příroda, rostliny i živočichové mají mimořádný vědecký a výchovný význam v mezinárodním či národním měřítku. Vyhlašuje se zákonem schváleným oběma komorami Parlamentu ČR. V terénu jsou na přístupových cestách označeny zelenými tabulemi s velkým státním znakem a nápisem Národní park (a názvem).
2. Chráněná krajinná oblast (krátce CHKO) je rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky utvářeným reliéfem, s významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, popř. s dochovanými památkami historického osídlení (např. lidovou architekturou — roubená stavení apod.). CHKO jsou vyhlašovány nařízením vlády. V terénu jsou na přístupových místech označeny zelenými tabulemi a nápisem Chráněná krajinná oblast (a názvem).
3. Národní přírodní rezervace (krátce NPR) je menší území mimořádných přírodních hodnot, kde na typický reliéf a typickou geologickou stavbu jsou vázány ekosystémy význačné nebo unikátní v národním, popř. mezinárodním měřítku. Území v této kategorii vyhlašuje Ministerstvo životního prostředí. V terénu jsou na přístupových cestách označeny zelenou tabulí s velkým státním znakem a nápisem Národní přírodní rezervace. Hranice jsou vyznačeny dvěma červenými pruhy o šířce 5 cm oddělené 5 cm širokou mezerou na stromech, sloupcích apod. po obvodu chráněného území, zpravidla jen v místech lomu nebo ohybu této hranice.
4. Přírodní rezervace (krátce PR) je menší území se soustředěním přírodních hodnot s ekosystémy typickými a významnými pro danou geografickou oblast. Území v této kategorii vyhlašuje příslušný krajský úřad nebo správa CHKO v oblasti své působnosti. V terénu jsou na přístupových místech označeny zelenou tabulí s malým státním znakem a nápisem Přírodní rezervace. Hranice jsou po obvodu vyznačeny stejně jako u NPR.
5. Národní přírodní památka (krátce NPP) je přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický nebo geomorfologický výtvor, naleziště nerostů, zkamenělin nebo vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů v částech ekosystémů, s národním i mezinárodním eko-logickým, vědeckým či estetickým významem. Území v kategorii národní vyhlašuje Ministerstvo životního prostředí ČR. V terénu jsou na přístupových cestách vyznačeny zelenou tabulí s velkým státním znakem a nápisem Národní přírodní památka. Hranice jsou po obvodu vyznačeny stejně jako u NPR.
6. Přírodní památka (krátce PP) je přírodní útvar zpravidla menší rozlohy (výjimečně na území NP nebo CHKO i velké rozlohy), zejména geologický nebo geomorfologický výtvor či naleziště vzácných přírodnin v částech ekosystémů s místním ekologickým, vědeckým nebo estetickým významem. Území v této kategorii vyhlašuje krajský úřad nebo správa CHKO v obvodu své působnosti. V terénu jsou PP vyznačeny Zelenou tabulí s malým státním znakem a nápisem Přírodní památka. Hranice jsou vyznačeny stejně jako u NPR.
Další chráněné části přírody
a) Přírodní park je zpravidla větší území sloužící k ochraně krajinného rázu před činností snižující jeho přírodní a estetickou hodnotu. V terénu jsou či spíše mají být vyznačeny na přístupových cestách tabulí s malým státním znakem nebo i s individuálním emblémem tohoto parku a s jeho názvem
b) Památný strom, skupina stromů nebo stromořadí. V terénu jsou vyznačeny zelenou tabulí s malým státním znakem a nápisem. Může je vyhlásit kterýkoliv orgán státní ochrany přírody.
c) Významný krajinný prvek (krátce VKP) je zpravidla přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti. Vyhlášení VKP přísluší kterémukoliv orgánu státní ochrany přírody.
d) Zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů jsou takové druhy nebo i poddruhy, které jsou velmi vzácné, obecně ohrožené, vědecky nebo kulturně velmi významné. Jsou stanoveny Ministerstvem životního prostředí ČR.
b) Památný strom, skupina stromů nebo stromořadí. V terénu jsou vyznačeny zelenou tabulí s malým státním znakem a nápisem. Může je vyhlásit kterýkoliv orgán státní ochrany přírody.
c) Významný krajinný prvek (krátce VKP) je zpravidla přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti. Vyhlášení VKP přísluší kterémukoliv orgánu státní ochrany přírody.
d) Zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů jsou takové druhy nebo i poddruhy, které jsou velmi vzácné, obecně ohrožené, vědecky nebo kulturně velmi významné. Jsou stanoveny Ministerstvem životního prostředí ČR.
Šumava na druhé straně
Společně s bavorskou částí (Bayerischer Wald) a rakouskou částí (Böhmerwald) představuje Šumava největší středoevropský komplex lesů. Německá strana Šumavy se od české podstatně liší v tom, že postrádá typ reliéfu zvaný pláně, nemá tolik rašelinišť a má více přirozených bučin.
LANDSCHAFTSSCHUTZGEBIET Böhmerwald
Der Böhmerwald gehört zum Kranz unserer Grenzgebirge, die das tschechische Becken säumen. Der Gebirgszug verläuft über 125 km entlang der Grenze unseres Landes, das an das österreichische Bundesland Oberösterreich und das deutsche Bundesland Bayern grenzt.
CHKO Šumava
Na našem území je Šumava rozdělena mezi Jihočeský a Plzeňský kraj, přičemž severní část připadající k Plzeňskému kraji je rozlohou větší než jižnější jihočeská část. Největší díl CHKO Šumava patří do geomorfologického celku Šumava a jen menší části přecházejí do geomorfologického celku Šumavské podhůří. Vlastní území Šumavy se člení na několik podcelků, z nichž území CHKO zabírá západní část Železnorudské hornatiny, severní část Šumavských plání, Boubínskou a Želnavskou hornatinu. Nejnižší polohy CHKO při vodní nádrži Lipno spadají do podcelku Vltavická brázda. Nejvyšší z nich je Boubínská hornatina, dosahující masivem Boubína největší nadm. výšky (1362 m). Boubín je nejen nejvyšším vrcholem CHKO, ale také nejvyšší horou v české části Šumavy ve vnitrozemí, mimo hlavní pohraniční hřeben. Většina běžných návštěvníků Šumavy si ani neuvědomuje, že přírodu tohoto nádherného pohraničního pohoří chrání nejen známější NP Šumava, ale že ten je obklopen CHKO Šumava. Ta tvoří jakýsi ochranný obal skrývající uvnitř nejcennější partie Šumavy, nad nimiž byl vyhlášen nejvyšší stupeň ochrany. Historie velkoplošné ochrany přírody Šumavy začíná v r. 1963, kdy byla zřízena CHKO Šumava na rozloze 163 000 ha, do značné míry zásluhou dobrovolné organizace Svazu pro ochranu přírody a krajiny Tis. Bylo to největší chráněné území přírody v celém tehdejším Československu. Když byl v r. 1991 vyhlášen NP Šumava na ploše 68 520 ha, který zahrnul nejhodnotnější přírodní partie Šumavy, byl po celém svém obvodu lemován „zbytkovým" CHKO Šumava o rozloze 94 480 ha. Obě velkoplošná chráněná území mají oddělené správy, i když sídlí na stejné adrese ve Vimperku.
Naučné stezky CHKO Šumava
NS Churáňov začíná i končí u hotelu Churáňov, je dlouhá 7 km a má 10 zastávek. (Informace o botanických, zoologických, lesnických, geologických i historických pozoruhodnostech této části Šumavy). Na trase je také lyžařský areál Churáňov, stejnojmenná meteorologická stanice a řada pěkných výhledů do okolí. )
NS Železnorudsko vede z centra Železné Rudy kolem železničního tunelu, přes sportovní areál pod Špičákem na Špičácké sedlo a před Hofmanky zpět do železné Rudy. Je dlouhá 14 km a má 12 zastávek (historie okolí, výhledy na Šumavu, za mimořádného počasí i na alpské vrcholky).
NS Stifterova stezka dostala jméno po významném šumavském spisovateli Adalbertu Stifterovi. Vede od jeho rodného domku v Horní Plané přes náměstí nad městečko k výhledům na Vodní nádrž Lipno i šumavské vrcholky a vrací se zpět k výchozímu místu. Délka okruhu je asi 4 km a má 7 zastavení.
NS Železnorudsko vede z centra Železné Rudy kolem železničního tunelu, přes sportovní areál pod Špičákem na Špičácké sedlo a před Hofmanky zpět do železné Rudy. Je dlouhá 14 km a má 12 zastávek (historie okolí, výhledy na Šumavu, za mimořádného počasí i na alpské vrcholky).
NS Stifterova stezka dostala jméno po významném šumavském spisovateli Adalbertu Stifterovi. Vede od jeho rodného domku v Horní Plané přes náměstí nad městečko k výhledům na Vodní nádrž Lipno i šumavské vrcholky a vrací se zpět k výchozímu místu. Délka okruhu je asi 4 km a má 7 zastavení.
Hodnota CHKO Šumava
Přírodovědná hodnota celého území byla oceněna tím, že celá CHKO Šumava ve své původní rozloze byla v r. 1990 zařazena mezi biosférické rezervace UNESCO. Jde tedy o velmi hodnotné části dobře zachovalého přírodního prostředí, nepříliš narušeného nepříznivými vlivy lidské činnosti. Patří sem například masiv Boubína, Černé i Čertovo jezero a další přírodovědně i turisticky cenné lokality. Je pravda, že povrch CHKO Šumava postrádá některé typicky horské prvky, které najdeme na území NP Šumava např. typické šumavské slatě nebo s výjimkou Ostrého (1296 m) v části u Hojsovy Stráže vrcholové skalky.
NS Boubínský prales
Na území CHKO Šumava bylo k 1. 1. 2003 vyhlášeno celkem 37 přírodních památek a rezervací. Nejznámější jsou Boubínský prales, Bílá strž i Černé, Čertovo jezero, a Velká Niva. Tato NPR leží asi 1 km od Lenory vlevo od silnice vedoucí na Volary. Je to údolní rašeliniště v nivě Teplé Vltavy s výskytem borovice blatky, kleče a podmáčených smrků. Význačné je tu také velké soustředění mravenišť. Rezervace byla vyhlášena v r. 1989 na rozloze 120,3 ha. (Přes silnici leží již v I. zóně NP Šumava podobné menší rašeliniště Malá Niva). NPP Blanice na nejhořejším toku stejnojmenné řeky, asi 5 km sv. od Volar (tur. nepřístupná) zahrnuje cenná společenstva luk, polí, lesů a vodních toků s evropsky významným výskytem perlorodky říční, neboť ta je velmi citlivou indikátorkou kvality vodního prostředí. Toto území bylo vyhlášeno jako chráněné v r. 1989 na ploše 296,4 ha a v r. 1992 rozšířeno o ochranné pásmo.
Rekreační aktivity
Líbezná šumavská krajina s výrazně středohorským charakterem je však i tak přírodovědní cenná a turisticky i rekreačně velmi přitažlivá. Mírně zviněná krajina pahorkatinného až vrchovinného typu bez velkých výškových rozdílů a lesy střídajícími se s loukami i pastvinami lahodí oku a lákají k túrám, procházkám či k projížďkám na kole. V CHKO leží také téměř celá lipenská vodní nádrž, je jasné, že většina rekreačních aktivit v oblasti Šumavy se soustřeďuje právě na jejím území. Zejména proto, že na vlastní ploše NP Šumava je nezbytné tyto činnosti poměrně přísně usměrňovat, aby nebyly narušeny nejcennější části přírodního prostředí Šumavy. Z charakteru a vymezení CHKO vyplývá, že ve srovnání s NP Šumava má menší lesnatost, větší zastoupení zemědělsky využívaných ploch a hustší osídlení. Přesto se na území CHKO nacházejí velké lesní komplexy, zejména v masivu Boubína, ve vojenském prostoru Boletice i jižně od lipenské přehradní nádrže. Většinou jde o druhotné smrkové monokultury, zatímco přirozená skladba lesů se vyskytuje jen ojediněle, např. v NPR Boubínský prales. Neživá i živá příroda v CHKO jsou v podstatě podobné jako v NP, postrádají pouze některé vysloveně horské prvky vyskytující se v nejvyšších hřebenových polohách Šumavy. Na území CHKO Šumava také leží veřejnosti nepřístupný vojenský výcvikový prostor Boletice, zaujímající podstatnou část želnavské hornatiny včetně nejznámějšího vrcholu Knížecí stolec (1226 m), Tato oblast slouží i po omezení počtu bývalých vojenských újezdů v 90. letech 20. stol. jako výcvikový prostor české armády. Ochrana přírody zde má zvláštní režim, ale turisticky je oblast v současnosti nevyužitelná.
Naturparks Böhmerwald
Foto: Archiv Region Chodsko
Natur, Stille und Einsamkeit
Foto: Archiv Region Chodsko
Wie man sich auf eine Wanderung vorbereitet und die Risiken nicht unterschätzt
Diese Informationen können Sie auch für Wanderungen auf dem Goldenen Steig, dem Bayerischen Steig oder für allgemeine Wanderungen nutzen. Damit Sie Ihre Wanderung wirklich genießen können, sollten Sie die folgenden Empfehlungen beachten. Nur so können Sie mögliche Probleme und unerwartete Situationen vermeiden.
Bezpečnost je na prvním místě
Turistika patří k těm nejoblíbenějším volnočasovým činnostem v Česku i Bavorsku. Ať už jste sami nebo ve skupině s rodinou nebo s přáteli, je třeba počítat s tím, že každý výlet s sebou přináší i různá rizika. Především v případě, že je trasa špatně naplánována nebo se na ni vydáváte úplně neplánovaně. Proto než se na nějakou trasu nebo cestu vydáte, dopředu zvažte své možnosti.
• Pokaždé si položte otázku, zda je pro vás vybraná trasa nebo cesta odpovídající
• Každou trasu si přesně naplánujte (mapy, informace z místa) a neopouštějte značené trasy tak, abyste pořád věděli, kde se právě nacházíte
• Pokud je to možné, nevydávejte se na trasy nebo cesty sami
• Informujte někoho o tom, kdy se na trasu vydáváte a jaký je její cíl
• Neodbočujte z naplánované trasy nebo cesty
• Vaše tempo přizpůsobte fyzické kondici
• Pokaždé si položte otázku, zda je pro vás vybraná trasa nebo cesta odpovídající
• Každou trasu si přesně naplánujte (mapy, informace z místa) a neopouštějte značené trasy tak, abyste pořád věděli, kde se právě nacházíte
• Pokud je to možné, nevydávejte se na trasy nebo cesty sami
• Informujte někoho o tom, kdy se na trasu vydáváte a jaký je její cíl
• Neodbočujte z naplánované trasy nebo cesty
• Vaše tempo přizpůsobte fyzické kondici
Zvládněte trasy se správnou přípravou a vybavením
• Začněte lehčí trasou na které si otestujte vaši tělesnou zdatnost
• Naplánujte si své etapy podle svého stavu a schopností
• Nepospíchejte, rozdělte své síly velmi dobře, udělejte si dostatečné přestávky
• Jsou tu velmi dlouhé úseky, proto počítejte s tím že občerstvení není všude k dispozici
• Pro turismus na dlouhé vzdálenosti je samozřejmé, že je potřeba mís s sebou dostatek nápojů (a občerstvení)
• Oblečte se vhodně na výlet, noste odolné a prodyšné oblečení vhodné pro počasí
• Oblečení by vás mělo vždy chránit před možným deštěm a chladem nebo sluncem a teplem.
• Zjistěte si všechny potřebné informace o počasí, promoknout a nastydnout můžete opravdu rychle
• V případě vysokých teplot vás žádáme, abyste se předem informovali o počasí
• Myslete také na klobouk a především na dostatečné zásoby pití, vyhnete se tak ztráty tekutin
• Nízká pohoří také často připravují meteorologická překvapení, zřídka, dokonce i v červnu, může ve vyšších nadmořských výškách dojít k chladnému počasí
• Sandály, žabky, dokonce ani tenisky nejsou vhodné boty na výlet
• Nové turistické boty „rozšlápněte“ při kratších procházkách, než se vydáte na některou z tras
• Používejte turistické boty s ochranou kotníků a ujistěte se, že máte dobrý profil a přilnavost, protože po lijácích může být v lese, i v létě, velmi kluzko na kořenech, listech a kamenech
• Zejména na podzim mohou listy skrývat kameny, kořeny, hrboly a díry
• Přizpůsobte své chování příslušným podmínkám, jak meteorologickým, tak půdním
• Raději se vraťte, pokud se náhle změní počasí, padne mlha nebo se blíží bouřka
• Turisté milují přírodní pěšiny a stezky, ale to také vyžaduje nezbytnou pozornost, čím náročnější je velikost cesty
• Vždy byste měli mít u sebe balíček první pomoci, nebo dostatek svých léků
• Neotálejte s nalepením náplastí proti puchýřům a nalepte si ji včas
• Bez odpovídajícího vybavení nešplhejte na kameny a nelezte po skalách
• Vynechte před túrou jakýkoliv alkohol
• Naplánujte si své etapy podle svého stavu a schopností
• Nepospíchejte, rozdělte své síly velmi dobře, udělejte si dostatečné přestávky
• Jsou tu velmi dlouhé úseky, proto počítejte s tím že občerstvení není všude k dispozici
• Pro turismus na dlouhé vzdálenosti je samozřejmé, že je potřeba mís s sebou dostatek nápojů (a občerstvení)
• Oblečte se vhodně na výlet, noste odolné a prodyšné oblečení vhodné pro počasí
• Oblečení by vás mělo vždy chránit před možným deštěm a chladem nebo sluncem a teplem.
• Zjistěte si všechny potřebné informace o počasí, promoknout a nastydnout můžete opravdu rychle
• V případě vysokých teplot vás žádáme, abyste se předem informovali o počasí
• Myslete také na klobouk a především na dostatečné zásoby pití, vyhnete se tak ztráty tekutin
• Nízká pohoří také často připravují meteorologická překvapení, zřídka, dokonce i v červnu, může ve vyšších nadmořských výškách dojít k chladnému počasí
• Sandály, žabky, dokonce ani tenisky nejsou vhodné boty na výlet
• Nové turistické boty „rozšlápněte“ při kratších procházkách, než se vydáte na některou z tras
• Používejte turistické boty s ochranou kotníků a ujistěte se, že máte dobrý profil a přilnavost, protože po lijácích může být v lese, i v létě, velmi kluzko na kořenech, listech a kamenech
• Zejména na podzim mohou listy skrývat kameny, kořeny, hrboly a díry
• Přizpůsobte své chování příslušným podmínkám, jak meteorologickým, tak půdním
• Raději se vraťte, pokud se náhle změní počasí, padne mlha nebo se blíží bouřka
• Turisté milují přírodní pěšiny a stezky, ale to také vyžaduje nezbytnou pozornost, čím náročnější je velikost cesty
• Vždy byste měli mít u sebe balíček první pomoci, nebo dostatek svých léků
• Neotálejte s nalepením náplastí proti puchýřům a nalepte si ji včas
• Bez odpovídajícího vybavení nešplhejte na kameny a nelezte po skalách
• Vynechte před túrou jakýkoliv alkohol
Předejděte obavám z pobytu v zahraniční nemocnici
Bez pojistky se může účet za „běžné“ problémy vyšplhat až k několika tisícům.
Onemocnět na výletu, to je opravdová smůla. Nikdo si nepřeje strávit svoje vytoužené volno v posteli nebo dokonce v nemocnici. Platí především pravidlo, že bychom se na dovolené měli snažit nemoci či úrazu hlavně za každou cenu vyhnout. „Je důležité vzít v úvahu svůj aktuální zdravotní stav či užívání léků. Pokud si nejste jistí, doporučujeme se poradit se svým praktickým lékařem. Je přece lepší výlet o týden posunout než pak ležet v některé z nemocnic. Pro cestu za hranice si pak také nesmíte zapomenout sjednat cestovní pojištění. Rozhodně by jste se neměli spoléhat na to, že se nic nemůže stát. I při drobných obtížích je velkou výhodou mít uzavřeno cestovní pojištění pro léčebné výlohy. Nejenže tím lze předejít finančním nákladům, ale hlavně lze využít asistenčních služeb, které zajistí bezproblémové ošetření.
Onemocnět na výletu, to je opravdová smůla. Nikdo si nepřeje strávit svoje vytoužené volno v posteli nebo dokonce v nemocnici. Platí především pravidlo, že bychom se na dovolené měli snažit nemoci či úrazu hlavně za každou cenu vyhnout. „Je důležité vzít v úvahu svůj aktuální zdravotní stav či užívání léků. Pokud si nejste jistí, doporučujeme se poradit se svým praktickým lékařem. Je přece lepší výlet o týden posunout než pak ležet v některé z nemocnic. Pro cestu za hranice si pak také nesmíte zapomenout sjednat cestovní pojištění. Rozhodně by jste se neměli spoléhat na to, že se nic nemůže stát. I při drobných obtížích je velkou výhodou mít uzavřeno cestovní pojištění pro léčebné výlohy. Nejenže tím lze předejít finančním nákladům, ale hlavně lze využít asistenčních služeb, které zajistí bezproblémové ošetření.
Stát se může cokoliv, co dělat v případě nouze?
V případě nouze vždy vytočte číslo 155 Zdravotnické záchranné služby nebo 112 (Evropská nouzová linka), abyste se mohli kdykoli dostat do nejbližšího centra tísňového volání. Pokud vytočíte 0049 851 19222, bude tísňové volání přes středisko tísňového volání v Pasově navzdory českému příjmu.
Pokuste se zachovat klid a předejte následující informace
V případě úrazu zachovejte klid. Pokud jste na příjmu, ihned přivolejte záchrannou službu. Jinak se snažte na sebe upozornit voláním o pomoc. Pokud je tma, vysílejte světelné signály. Vysílá se šest krátkých signálů v odstupu deseti vteřin. Vždy se udělá minutová přestávka a potom se postup zase zopakuje. Jako odpověď slouží tři světelné signály po dvaceti sekundách, které se také po uplynutí jedné minuty opakují.
• Určete polohu (např. Pomocí odpovídající aplikace)
• Co se stalo?
• Kdy se to stalo?
• Kolik zraněných?
• Kdo se hlásí?
• Počasí na místě?
• Určete polohu (např. Pomocí odpovídající aplikace)
• Co se stalo?
• Kdy se to stalo?
• Kolik zraněných?
• Kdo se hlásí?
• Počasí na místě?
Určete přesné umístění, např. pomocí aplikace „Nápověda v lese“
Body záchrany lesa jsou definovaná místa v lese, která k popisu bodů setkání používají souřadnice. V případě nehody mohou být tato místa setkávání použita ke komunikaci s pohotovostními službami obětí nehody nebo pomocníkem, aby bylo snazší najít místo nehody. S bezplatnou aplikací pro smartphony lze záchranná místa setkání rychle vyvolat také pomocí mobilního telefonu. Ve známých obchodech s aplikacemi je například aplikace „Nápověda v lese“ k dispozici ke stažení pro všechny operační systémy (Android, WindowsPhone a Apple iOS).
Více informací:
Více informací:
K zimním výletům
• Každá túra na sněžnicích musí být velice dobře připravena.
• Pokud existuje velké nebezpečí sněhu v lesích, nelze předvídat, kdy cestu zablokují padlé stromy.
• V zimě není každá značka turistické stezky vždy okamžitě rozpoznatelná.
• Vždy se na místě informujte o příslušných podmínkách a o tom, zda je plánovaná túra uskutečnitelná!
• Pokud existuje velké nebezpečí sněhu v lesích, nelze předvídat, kdy cestu zablokují padlé stromy.
• V zimě není každá značka turistické stezky vždy okamžitě rozpoznatelná.
• Vždy se na místě informujte o příslušných podmínkách a o tom, zda je plánovaná túra uskutečnitelná!
Léto bez starostí, aneb jak neztratit klid
Na společný výlet se často těšíme celé týdny dopředu. Abychom si jej pořádně užili, snažíme se všechno co nejlépe připravit a naplánovat, ale všichni dobře víme, že nikdy nejde všechno podle našich představ. Něco se nepodařilo tak, jak jste si představovali? Stalo se vám něco, na co jste nebyli připraveni? Hlavně nepropadejte panice a řešte vše s rozvahou. Není zkrátka možné se připravit na všechno. Pokud jste se na cestu pořádně připravili a nezapomněli jste ani na pojištění, nemáte se čeho bát. A i kdyby se třeba přihodilo něco, co s čím jste nepočítali zkuste se nečekané události postavit s úsměvem na tváři. Výlet je přece hlavně o odpočinku a načerpání dobré nálady, tak si ji nenechte zbytečně pokazit kvůli nějaké drobnosti. Z nepříjemné situace si vezměte ponaučení a buďte rádi, že jste ji společně překonali.
Užijte si bez obav a v klidu společný výlet
Minimalizujte svá rizika a buďte opatrní. Postarejte se o sebe a ostatní turisty tak, aby byla vaše trasa příjemným úspěchem. Přejeme vám hodně slunce, spoustu zábavy a krásných zážitků na pohodovém výletu. Vždyť si ho přece zasloužíte!
bottom of page